Náhrada škody způsobené orgány státu
Máte pocit, že stát v řešení Vašeho problému pochybil? Vydal soud nebo jiný orgán veřejné moci ve Vaší věci nezákonné rozhodnutí nebo se dopustil jiného pochybení? Byla Vám tím způsobena škoda?
Ve všech těchto případech určitě stojí za to zvážit uplatnění náhrady škody proti státu, pokud nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí poškodily Vaše zájmy.
Co lze odškodnit
Stát objektivně (tj. bez toho, aniž by bylo nutné prokazovat jeho zavinění) odpovídá za újmu způsobenou vydaným rozhodnutím (ať už v občanském soudním řízení, správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního či v řízení trestním) nebo za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem.
Příslušný zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu jako podmínku pro úspěšné uplatnění nárok stanoví splnění tří předpokladů:
1) nezákonné rozhodnutí NEBO nesprávný úřední postup,
2) vznik újmy (majetkové, tj. škody i nemajetkové)
3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem újmy.
Každá z uvedených podmínek má svá specifika, zejména pokud jde o vyčíslení, dokazování, či o promlčecí lhůty, po jejichž uplynutí dochází k zásadnímu oslabení práva na náhradu. Splnění jednotlivých náležitostí je třeba pečlivě zkoumat v každém konkrétním případě. Zároveň je třeba zkoumat judikaturu (rozhodovací činnost) Nejvyššího a Ústavního soudu, která je v této oblasti bohatá a díky které lze lépe předvídat (ne)úspěch nároku. I proto se vyplatí zajistit si pro efektivní postup právní pomoc.
1. Nezákonné rozhodnutí
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení (i opomenutí), ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, v jehož důsledku jim vznikla majetková nebo nemajetková újma.
Nepostačuje však pouze nesouhlasit s daným rozhodnutím, nebo se v další instanci domáhat jeho zrušení či deklarace jeho nesprávnosti. Požadovat náhradu škody lze pouze v případě, že rozhodnutí bylo zrušeno či změněno pro nezákonnost poté, co nabylo právní moci (případně pokud se jedná o rozhodnutí nepravomocné, ale vykonatelné).
2. Nesprávný úřední postup
Definice „nesprávného úředního postupu“ je poměrně široká, lze jej však obecně popsat jako porušení závazných pravidel předepsaných právními normami pro jednání orgánu veřejné moci při jeho činnosti, ke které je povinen a oprávněn na základě obecně závazných právních předpisů.
U nesprávného úředního postupu se však nejedná se o nezákonné rozhodnutí, ale o postup orgánu, který se v jeho rozhodnutí následně projevil. Často jde o nepřiměřenou délku řízení, kdy je sice vydané rozhodnutí samo o sobě zákonné, doba do jeho vydání však odporuje procesním předpisům či přiměřenosti a účastníkům proto vzniká nárok na odškodnění za průtahy v řízení.
Jak uplatnit nárok
Odpovědnost za škodu státu se uplatňuje poněkud odlišným postupem než běžná pohledávka. Hlavní rozdíl je především v předsoudní fázi – nejdříve se totiž podává žádost u příslušného úřadu, často ministerstva. Běžné soudní vymáhání přichází na řadu až tehdy, že nároku plně nevyhoví příslušný úřad do šesti měsíců od podání žádosti.
Poškozený je však v těchto případech ve srovnání s jinými soudními spory částečně zvýhodněn například sníženým soudním poplatkem i nižší povinností k náhradě nákladů v případě neúspěchu.
Lhůty
Jako v každém řízení je zde třeba dbát na sledování a dodržování lhůt. Mezi hlavní, na které je potřeba dát pozor, samozřejmě patří promlčecí lhůta, po jejímž uplynutí může žalovaný úřad úspěšně uplatnit námitku promlčení, pro které soud žalobu zamítne.
Nárok na náhradu škody se obecně promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu nemajetkové újmy se však u odpovědnosti státu za škodu promlčí již za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený o újmě dozvěděl.
V době projednávání nároku u příslušného úřadu promlčecí lhůta neběží – dochází k jejímu stavení a běh lhůty opět pokračuje až po marném uplynutí zmíněné šestiměsíční lhůty pro vyřízení žádosti. Pokud však úřad dá před jejím uplynutím najevo, že nárok neuznává, běh lhůty se obnovuje již tímto stanoviskem.
Závěr
Zejména v případech, kdy došlo k zjevnému porušení právních předpisů ze strany státu doporučujeme zvážit uplatnění náhrady škody proti státu. A to zvlášť s ohledem na to, že zákon k tomu dává poměrně účinné možnosti. Poškozený je navíc při prosazování svého nároku proti státu ve srovnání se standardním vymáháním pohledávek značně zvýhodněn (nízký soudní poplatek, náhrada nákladů řízení v případě neúspěchu).
Naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že marné uplynutí zákonných lhůt či špatná interpretace existence či výše nároku většinou nelze dodatečně napravit. I díky množství případů, které jsme s klienty řešili, jsme schopni předem podchytit všechny možné nejasnosti, a tak účinně předcházet vleklým sporům.