Náhrada škody způsobené orgány státu

Máte pocit, že stát v řešení Vašeho problému pochybil? Vydal soud nebo jiný orgán veřejné moci ve Vaší věci nezákonné rozhodnutí nebo se dopustil jiného pochybení? Byla Vám tím způsobena škoda?


Ve všech těchto případech určitě stojí za to zvážit uplatnění náhrady škody proti státu, pokud nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí poškodily Vaše zájmy. 

Co lze odškodnit

Stát objektivně (tj. bez toho, aniž by bylo nutné prokazovat jeho zavinění) odpovídá za újmu způsobenou vydaným rozhodnutím (ať už v občanském soudním řízení, správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního či v řízení trestním) nebo za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem

Příslušný zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu jako podmínku pro úspěšné uplatnění nárok stanoví splnění tří předpokladů: 

1) nezákonné rozhodnutí NEBO nesprávný úřední postup,

2) vznik újmy (majetkové, tj. škody i nemajetkové)

3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem újmy.

Každá z uvedených podmínek má svá specifika, zejména pokud jde o vyčíslení, dokazování, či o promlčecí lhůty, po jejichž uplynutí dochází k zásadnímu oslabení práva na náhradu. Splnění jednotlivých náležitostí je třeba pečlivě zkoumat v každém konkrétním případě. Zároveň je třeba zkoumat judikaturu (rozhodovací činnost) Nejvyššího a Ústavního soudu, která je v této oblasti bohatá a díky které lze lépe předvídat (ne)úspěch nároku. I proto se vyplatí zajistit si pro efektivní postup právní pomoc.

1. Nezákonné rozhodnutí

Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení (i opomenutí), ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, v jehož důsledku jim vznikla majetková nebo nemajetková újma. 

Nepostačuje však pouze nesouhlasit s daným rozhodnutím, nebo se v další instanci domáhat jeho zrušení či deklarace jeho nesprávnosti. Požadovat náhradu škody lze pouze v případě, že rozhodnutí bylo zrušeno či změněno pro nezákonnost poté, co nabylo právní moci (případně pokud se jedná o rozhodnutí nepravomocné, ale vykonatelné). 

2. Nesprávný úřední postup 

Definice „nesprávného úředního postupu“ je poměrně široká, lze jej však obecně popsat jako porušení závazných pravidel předepsaných právními normami pro jednání orgánu veřejné moci při jeho činnosti, ke které je povinen a oprávněn na základě obecně závazných právních předpisů.

U nesprávného úředního postupu se však nejedná se o nezákonné rozhodnutí, ale o postup orgánu, který se v jeho rozhodnutí následně projevil. Často jde o nepřiměřenou délku řízení, kdy je sice vydané rozhodnutí samo o sobě zákonné, doba do jeho vydání však odporuje procesním předpisům či přiměřenosti a účastníkům proto vzniká nárok na odškodnění za průtahy v řízení.

Jak uplatnit nárok

Odpovědnost za škodu státu se uplatňuje poněkud odlišným postupem než běžná pohledávka. Hlavní rozdíl je především v předsoudní fázi – nejdříve se totiž podává žádost u příslušného úřadu, často ministerstva. Běžné soudní vymáhání přichází na řadu až tehdy, že nároku plně nevyhoví příslušný úřad do šesti měsíců od podání žádosti.

Poškozený je však v těchto případech ve srovnání s jinými soudními spory částečně zvýhodněn například sníženým soudním poplatkem i nižší povinností k náhradě nákladů v případě neúspěchu.

Lhůty

Jako v každém řízení je zde třeba dbát na sledování a dodržování lhůt.  Mezi hlavní, na které je potřeba dát pozor, samozřejmě patří promlčecí lhůta, po jejímž uplynutí může žalovaný úřad úspěšně uplatnit námitku promlčení, pro které soud žalobu zamítne.

Nárok na náhradu škody se obecně promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu nemajetkové újmy se však u odpovědnosti státu za škodu promlčí již za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený o újmě dozvěděl.

V době projednávání nároku u příslušného úřadu promlčecí lhůta neběží – dochází k jejímu stavení a běh lhůty opět pokračuje až po marném uplynutí zmíněné šestiměsíční lhůty pro vyřízení žádosti. Pokud však úřad dá před jejím uplynutím najevo, že nárok neuznává, běh lhůty se obnovuje již tímto stanoviskem.

Závěr

Zejména v případech, kdy došlo k zjevnému porušení právních předpisů ze strany státu doporučujeme zvážit uplatnění náhrady škody proti státu. A to zvlášť s ohledem na to, že zákon k tomu dává poměrně účinné možnosti. Poškozený je navíc při prosazování svého nároku proti státu ve srovnání se standardním vymáháním pohledávek značně zvýhodněn (nízký soudní poplatek, náhrada nákladů řízení v případě neúspěchu).

Naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že marné uplynutí zákonných lhůt či špatná interpretace existence či výše nároku většinou nelze dodatečně napravit. I díky množství případů, které jsme s klienty řešili, jsme schopni předem podchytit všechny možné nejasnosti, a tak účinně předcházet vleklým sporům. 

časté otázky

Co je dobré vědět o této oblasti?

Co dělat, když mi přišel (elektronický) platební rozkaz?

Řádně doručený platební rozkaz nabývá právní moci, pokud proti němu nepodáte do 15 dnů od doručení tzv. odpor proti platebnímu rozkazu, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Odporem vyjádříte nesouhlas s uloženou povinností a soud proto platební rozkaz zruší. Následně Vám běží lhůta, zpravidla 30 dní, ve které musíte uvést, z jakého důvodu s podanou žalobou nesouhlasíte. Pokud byste takové odůvodnění nedoplnili, soud by mohl rozhodnout rozsudkem pro uznání.

Jaký je rozdíl mezi výkonem rozhodnutí a exekucí?

Výkon rozhodnutí i exekuce představují možnost, jak donutit účastníka řízení ke splnění povinnosti i proti jeho vůli. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, exekuci naopak vybraný exekutor. V praxi je mnohem využívanější exekuce, a to zejména z důvodu efektivity a možného postihu více zdrojů majetku povinného.

Musím být v řízení zastoupen advokátem?

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Kde mám podat žalobu? A kde odvolání?

Pro podání žaloby je nutné určit věcně a místně příslušný soud. Věcně příslušným je obvykle okresní soud (v Praze obvodní). Místní příslušnost pak zpravidla určujeme dle bydliště žalovaného, resp. sídla v případě právnické osoby.

Jak dlouho trvá soudní řízení?

Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.

Máte další otázky nebo
byste rádi probrali Vaši
konkrétní situaci?

Domluvit konzultaci
JUDr. Vít Kučera, MBA
Vít má bohaté zkušenosti se zastupováním klientů před tuzemskými i zahraničními soudy zejména v obchodních sporech. Specialistou je zejména na předběžná opatření, kterým se věnuje i ve své publikační činnosti. Od roku 2013 také působí jako rozhodce Fotbalové asociace ČR.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Martin Tůma, Ph.D.
Martin řeší převážně obchodní kauzy, včetně sporů z nekalé soutěže, o náhradu škody či pojistná plnění. Rád hledá jednoduchá řešení (zdánlivě) složitých problémů. Věnuje se i právu stavebnictví, v souvislosti se kterým zastupuje klienty i při jednáních se správními orgány a před soudy.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Kateřina Obertová
Kateřina se soudním sporům věnuje od začátku své dlouholeté advokátní praxe, během které řešila zejména spory z občanskoprávních a obchodněprávních smluv, a také případy týkající rodinného práva či vlastnictví nemovitostí. V advokacii si zakládá na srozumitelnosti a empatii, se kterou se snaží klientům nabízet funkční a praktická řešení.
VÍCE INFORMACÍ
JUDr. Ing. Vít Švestka
Vít je advokát se specializací na řešení problémů v oblasti daňového práva před finančními úřady i soudy. Působí i jako daňový poradce, a tak může poskytnout další cenné rady a zkušenosti, jak snížit riziko, že k zahájení řízení vůbec dojde. Vít se zabývá také korporátními spory. Vedle právnického vzdělání má i titul z Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se dále podílí na pedagogické i publikační činnosti.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Marie Timoščuková
Marie je odbornicí na pracovní právo. Má proto i bohaté zkušenosti se zastupováním v pracovněprávních sporech v oblasti pracovního práva, a to z obou stran „barikády“, tedy jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Úspěšně už tedy nejen uhájila nejednu platnost výpovědi, ale také již zaměstnancům vymohla mnoho nezákonně zadržovaných odměn.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Vojtěch Adámek
Vojtěch je zkušený advokát specializující se zejména na spory o nároky ze smluv, včetně vypořádání stran po ukončení smluv, vymáhání pohledávek a spory o náhrady újem (škod). Za klíč k úspěchu považuje porozumění potřebám klienta a společné hledání efektivních a pragmatických řešení, včetně mimosoudních ukončení sporů.
VÍCE INFORMACÍ
Další oblasti sporu